foto foto foto

Jak zateplovat

ISOOL, s.r.o. Velkoobchod a maloobchod s izolačním materiálem. V naší nabídce jsou jak technické izolace tak i stavební izolace.

  • Prodej izolačního materiálu k izolaci parovodů, horkovodů, kotelen, výměníkových stanic a průmyslového chlazení.
  • Prodej kvalitní tepelné izolace ze skleněných vláknem od českého výrobce Rotaflex k zateplení a zvukové izolaci střech, vnitřních příček, stěn podlah a stropů. Systém je vhodný pro obytné, průmyslové i zemědělské stavby.
  • Poradenská činnost: srovnání rozdílů mezi možnostmi zateplení, výpočet potřebné tloušťky izolace.


Jak izolovat

tl_files/isool/DATA/obrazky/dcd1.jpgtl_files/isool/DATA/obrazky/dcd2.jpgtl_files/isool/DATA/obrazky/dcd3.jpg

Optimální tepelná izolace snižuje úniky tepla přes obvodové konstrukce a zároveň utěsňuje budovu před pronikáním chladnějšího vnějšího vzduchu do interiéru. Dalším přínosem je odstranění tepelných mostů (například v místě železobetonových překladů a věnců), čímž se snižuje riziko kondenzace vodních par v konstrukci. Celkově se zvyšuje teplota vnitřního povrchu, což zlepšuje tepelnou pohodu v objektu. K výhodám zateplení patří snížení spotřeby energie na vytápění, úspora však závisí na původním stavu budovy – u budov v horším stavu to může být snížení až o 30 procent. Dalšími pozitivy jsou odstranění plísní v chladnějších koutech, odstranění zatékání střešních plášťů a obvodových zdí a ochrana výztuže ve stycích před korozí. Díky zateplení můžeme zvýšit i tepelnou stabilitu budovy navzdory nestálosti vnější teploty.
Zateplovací systémy u nás 
V současnosti se na zateplování využívá mnoho zateplovacích systémů. Jednotlivé systémy se navzájem liší použitými materiály a způsobem zhotovení. Aby se v budoucnosti v průběhu používání stavebního objektu nevyskytly poruchy a nedostatky znemožňující jeho bezproblémové obývání, při aplikaci těchto systémů je nezbytné dodržet technické a technologické podmínky.

aa

Úspora na každém čtverečním metru

 

Výběr zateplovacího systému ovlivňují i finanční náklady na materiál a práci. U novostavby se stavebníci snaží ušetřit, proto často upřednostňují tepelně izolační omítku. V rámci dodatečného zateplování starších objektů se zase obvykle kombinuje zateplovací systém na severních stranách s tepelně izolačními omítkami na méně chladných zdech. Tyto alternativy zateplování však nelze spojovat. Zejména proto, že každá z nich má jinou tepelně izolační schopnost. Jejím měřítkem je tepelný odpor R (m2K/W). Standardně se na zateplení používá 6 nebo 8 cm silný izolant – minerální vlna nebo polystyren. K dosažení stejného efektu by bylo zapotřebí nanést termoomítku v tloušťce více než 20 cm, což je nereálné, protože tepelně izolační omítka se aplikuje v tloušťce maximálně 4 cm. A zateplovací systém u této tloušťky začíná.

U novostaveb, kde se budují 44 cm silné zdi z keramických tvárnic na pero a drážku, stavebníci často zvažují, zda je potřeba zateplovat, nebo ne. Pokud nechceme použít zateplovací systém, výrobci tvárnic doporučují aplikovat ze strany interiéru termoomítku v tloušťce 2 cm a z exteriéru v tloušťce 3 až 4 cm. Při této kombinaci novostavba dosáhne doporučované hodnoty tepelného odporu R = 3.

Jsou i jiná řešení, a to použití klasické omítky v interiéru a aplikování zateplovacího systému s 5 nebo 6 cm silným polystyrenem na vnější straně. Náročnost práce i vynaložené náklady jsou přibližně stejné jako u alternativy použití termoomítky, ale výsledný efekt je neporovnatelný. Zeď dosáhne tepelného odporu R vyššího než 4.
Způsoby dodatečného zateplování
Z hlediska technologie výroby a realizace je možné dodatečné zateplení vykonat dvěma způsoby: mokrým, nebo suchým procesem. Pod pojmem mokrý proces rozumíme použití tepelně izolační omítky, kterou můžeme umístit z vnitřní nebo vnější strany obvodového pláště. Její tloušťka závisí na původní zdi a na potřebě dosáhnout dostatečných hodnot tepelného odporu. U větší tloušťky se omítka nanáší na předem přichycené pletivo, které přenáší napětí vznikající ve spoji tepelně izolační hmoty a původní zdi. Suchý proces shrnuje obklady při úplném vyloučení mokrého procesu. Jde o rozličná obložení deskami, většinou s vytvořením provětrávaných vzduchových dutin.

Pokud se ptáte, z které strany se pustit do zateplování, jsou jen dvě možnosti: z exteriéru nebo z interiéru. U zateplování z vnitřní strany máte jednodušší přístup ke konstrukci. Na druhé straně se však zmenší prostor místností a nevyhnete se přemisťování elektrické instalace nebo jiných rozvodů a zařízení. Obrovskou nevýhodou je vysoká pravděpodobnost vzniku kondenzace vodní páry v konstrukci, jakož i skutečnost, že vnitřní tepelnou izolací se zbavíte akumulační schopnosti původního zdiva. Pokud uvažujete o zateplení zevnitř, jednoznačně byste měli dát přednost termoomítkám. Při použití izolace bude totiž celá zeď za ní a kondenzační zóna (místo srážení vodní páry) někde na rozhraní izolace a zdiva. Nahromaděná vlhkost se pak stává vhodným prostředím na růst plísní a hub. Zateplení zevnitř proto nachází své uplatnění pouze ve specifických případech, kdy vnější zateplení nepřichází do úvahy, například u historických objektů.

 

aa

 

Vnější zateplování

 

Díky zateplování z vnější strany se zvýší tepelný odpor zdí, zabrání se kondenzaci vodní páry na zdech a zlepší se akumulační vlastnosti zdiva. Kromě toho, že se zvýší odolnost objektu proti povětrnostním vlivům, vhodně navržený zateplovací systém dokáže zlepšit i estetický vzhled objektu.

Ve stavební technické praxi rozeznáváme čtyři vnější způsoby zateplování obvodových plášťů: kontaktní zateplovací systém, odvětrávaný zateplovací systém, vrstvené (sendvičové) zdivo a zateplování tepelně izolační omítkou (termoomítkou). Kontaktní zateplovací systémy představují elegantní způsob vnější tepelné ochrany budov. Umožňují zachovat původní ráz fasády. Jejich výhodou je celistvé zateplení plochy obvodového pláště bez jakýchkoli tepelných mostů. Tepelná izolace je u tohoto systému spojena pomocí lepicí malty a rozpěrných kotev přímo s původní konstrukcí a s vrstvou omítky. Odvětrané zateplovací systémy využívají tepelně izolační desky, které se vkládají mezi nosné kotvy nebo profily zabezpečující spojení nosné konstrukce s obkladem. Obklad můžeme vytvořit ze skla, z keramiky, kovu, dřeva, kamene apod. Na druhu obkladu závisí typ nosných prvků zateplovacího systému. Sendvičová zeď je vysoce účinná tepelná izolace umístěná uvnitř skladby konstrukce, například způsobem nosná zeď + tepelně izolační vrstva + vnější přizdívka. Výhodami jsou trvanlivý vnější povrch, lepší akustické vlastnosti a protipožární odolnost. Nevýhodami mohou být větší tloušťka zdi a složité konstrukční detaily. Na vnější zateplení je možné použít i tepelně izolační omítku, která je odlehčená a musí mít dostatečné tepelně izolační vlastnosti. Někdy se využívá na zakrytí navlhlých lícních ploch. Obsahuje póry a má malý difuzní odpor, takže umožňuje přirozené odpařování vlhkosti. Termoomítka se používá zejména tehdy, když není možné aplikovat zateplovací systém.


Výběr vhodných materiálůa

 

Každá obytná stavba má svá specifika, která ovlivňují požadavky jejích obyvatelů a konkrétní prostředí. I proto neexistuje univerzální materiál na zateplování. Kvalitní izolační materiál by měl obsahovat co nejvíce vzduchu a co nejméně vody. Čím je jeho tepelný odpor větší, tím je materiál na izolaci vhodnější. Důležité jsou i další vlastnosti jako objemová hmotnost, odolnost proti ohni, stálost tvaru, schopnost odpuzovat vodu a izolovat zvuk.

Nejznámějším izolačním materiálem je pěnový polystyren. Jeho nevýhodou jsou poměrně velké objemové změny a vysoká vzlínavost. Nelze ho použít v prostředí, kde by teplota mohla vystoupit nad 70 °C. Extrudovaný polystyren (XPS) má uzavřenou buňkovou strukturu, díky níž disponuje vynikajícími vlastnostmi, a jeho součinitel tepelné vodivosti je 0,03 W/m.K. Stejně jako pěnový polystyren není odolný proti vysokým teplotám. Používá se zejména na izolaci základů, zdí a podlah.
a
Za jednu z nejúčinnějších tepelně izolačních hmot se v současnosti považuje pěnový polyuretan. Jeho součinitel tepelné vodivosti je 0,020 až 0,035 W/m.K. Rozlišujeme měkký polyuretan, který se ve stavebnictví téměř vůbec nepoužívá, a tvrdou polyuretanovou pěnu. Ta se uplatňuje při zateplování střech, zdí suterénů a všude tam, kde nemusí být izolace chráněna proti vlhkosti.

Skelná vlna je lehká, měkká a trvale elastická. Většinou se prodává srolovaná a stlačená na jednu třetinu svého objemu. Kamenná vlna má v porovnání se skelnou dvou- až desetinásobně větší hustotu a je tvrdší. Prodává se ve formě desek, které mají vzhledem ke svému širokému spektru na trhu velký interval součinitele tepelné vodivosti. Pohybuje se od 0,035 do 0,076 W/m.K. Tento materiál snáší vysoké teploty – nepodléhá objemovým a tvarovým změnám a izoluje i proti vnějšímu hluku. Desky se nejčastěji používají na izolaci šikmých a plochých střech, obvodových stěn, potrubí a podlah. Kamennou vlnu lze díky její odolnosti proti tlaku použít i jako zatěžovanou izolaci.
a
Mezi dobré tepelně izolační materiály patří pěnový polyetylen. V porovnání s jinými materiály jsou jeho přednostmi ohybnost, pružnost a nevzlínavost. Součinitel tepelné vodivosti je 0,04 W/m.K. Není odolný proti teplotám nad 80 °C. Používá se zejména na izolaci potrubí, do plovoucích podlah, jakož i na plošnou izolaci střech. Nevýhodou je jeho vyšší cena.

Zatepluje se i pomocí pěnového skla, které je odolné proti extrémním teplotám a má vysokou pevnost v tlaku. Používá se zejména tam, kde se izolace zatěžuje (na plochých střechách a terasách), a na izolaci zdí vystavených působení vody (v suterénu).
Ve stavební praxi se používá i perlit ve formě násypů nebo se přidává do betonu, malty a omítky, i heraklit v kombinaci s minerální vlnou v interiéru.


Jak správně zateplovat

 

Nejdůležitější je, abychom si před zateplováním dali udělat tepelně technický výpočet s dimenzováním potřebné tloušťky tepelné izolace a prověřením kondenzace na povrchu i v konstrukci. Při výběru zateplovacího systému je stejně důležité, abychom se rozhodli pro certifikovaný systém, který nebudeme kombinovat s prvky neodpovídajícími doporučené skladbě. Tato zásada je důležitá zejména u kontaktních fasád. Poruchám způsobeným kondenzační vlhkostí se vyhneme, když budeme zateplování aplikovat z exteriérové strany, protože tepelný odpor se má směrem ven zvyšovat. Pokud se rozhodneme pro zateplování zevnitř, tepelná izolace by měla mít parotěsnou zábranu. Fasádní obklad z materiálů, jako jsou sklo, plast nebo plech, musí být přichycen s vytvořením provětrávaných vzduchových dutin. Vnější povrchová úprava musí také splnit určité kritéria, a to nepropustnost vody a propustnost páry.

 

Nejčastější omyly

 

O zateplování a úsporách energie kolují „zaručené“ informace, které často ovlivňují naše rozhodování. Některé jsou chybné úplně, jiné jen zčásti.

Běžně se setkáváme s nepravdivou informací, že zateplováním zvyšujeme riziko kondenzace vodní páry a vzniku plísní. Při vnějším zateplování je pravdou přesný opak. Teplota se na vnitřním povrchu obvodových stěn zvyšuje a riziko kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce či možnost vzniku plísní se tak výrazně snižují, nebo se odstraní úplně. Pokud při vnějším zateplování přece jen dojde k jejich vzniku, je to důsledek jiných zhoršených podmínek, například většího utěsnění mezer oken a dveří, nesprávného návrhu nebo chyb ve zhotovení zateplování.

Často se setkáváme i s názorem, že konstrukce po zateplení přestává „dýchat“. O vnějším zateplení to však neplatí. V zimním období sice postačí téměř zanedbatelný prostup vzduchu obvodovými konstrukcemi, více než 95 procent výměny vzduchu však zabezpečují mezery a technologická zařízení, jako jsou ventilátory a digestoře. Vnitřní vrstvy konstrukce i nadále reagují na změny vlhkosti vnitřního vzduchu – takže stavba „dýchá“. Při vnitřním použití tepelně izolačních omítek schopnost konstrukce „dýchat“ také zůstává zachována.

Rozšířena je i mylná informace, že pěnový polystyren se po čase z konstrukcí ztrácí. Toto tvrzení vzniklo v začátcích jeho používání. Polystyren není odolný proti stálým teplotám nad 70 °C ani proti působení organických rozpouštědel. Jelikož se u prvních typů meziokenních vložek používal pod tmavé sklo a hydroizolace se na něj lepila hmotami obsahujícími organická rozpouštědla, následkem bylo zmíněné ztrácení. Současný pěnový polystyren má však lepší vlastnosti – vyšší tepelnou odolnost, je pevnější, tvarově stabilizovaný a je samozhášecí. Zde platí zásada, že pokud respektujeme možnosti pěnového polystyrenu, jeho životnost je porovnatelná s životností ostatních stavebních materiálů.

Nejlevnější zateplení prý získáme kombinací nejlevnějších částí různých systémů. Další z dezinformací, kterou vyvrací samotný fakt, že každý zateplovací systém má vyvíjené a odzkoušené optimální spolupůsobení všech svých složek. Svévolnou kombinací získáme zateplení, které nemá původní, výrobcem garantované vlastnosti. Nejrizikovější je životnost těchto „systémů“ a problémem bývá i jejich stálobarevnost. Nízká investice s kratší životností skutečně není nejvhodnějším řešením.

I tvrzení, že okny uniká nejvíce tepla, a proto je lepší vyměnit okna, než zateplit zdi, je nepřesné. Okny skutečně uniká více tepelné energie, a když chápeme problém čistě energeticky, skutečně bychom se měli soustředit na zdroj největších možných úspor, tedy na okna. Ale v případe, že sledujeme i návratnost finančních prostředků nebo investiční náklady na ušetřenou jednotku energie (obvykle Kč na 1 GJ za rok), výměna oken je až na jednom z posledních míst na seznamu energetických úprav. Energie ušetřená tímto způsobem je totiž poměrně drahá. Z energeticko-ekonomického hlediska je proto zateplení zdí výhodnější.

Možná se setkáte i s názorem, že stavba i po zateplení vlhne a tento stav se dokonce zhoršuje. Zateplením obvodových zdí můžeme docílit snížení nebo odstranění kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce a na jejím vnitřním povrchu, ale neodstraníme ostatní příčiny způsobující vlhnutí. Pokud jde o vlhkost domu způsobenou zemní vlhkostí nebo zatékáním, zateplování je zapotřebí odložit. Nejprve se musí odstranit hlavní příčina vlhnutí, a když vlhkost v konstrukci klesne na úroveň praktické vlhkosti stavebního materiálu, můžeme se pustit do zateplování. Jeho výhody vám jistě pomohou rozhodnout se, jak stavbu zateplit co nejlépe.